Akciová společnost: Vše, co potřebujete vědět
Definice akciové společnosti
Akciová společnost, často označovaná zkratkou a.s., představuje v českém právním řádu jeden ze základních typů obchodních korporací. Jde o kapitálovou společnost, jejíž základní jmění se dělí na akcie. Akcionář, tedy vlastník akcií, neručí za závazky společnosti. Jeho riziko se omezuje pouze do výše vkladu, kterým za akcie ručí. Akciová společnost je upravena především zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“). ZOK definuje akciovou společnost v § 157 a dále upravuje její charakteristické rysy, jako je vznik, orgány, fungování a zánik. Akciová společnost je díky své struktuře a pravidlům vhodná zejména pro střední a větší podniky, které hledají kapitál od většího počtu investorů. Zároveň umožňuje oddělení vlastnictví od řízení společnosti, což může být výhodné pro komplexnější podnikatelské aktivity.
Založení a vznik
Akciová společnost, zkráceně a.s., je v České republice upravena zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obchodních korporacích“). Vznik akciové společnosti je dvoufázový proces. Nejprve dochází k založení společnosti, a to na základě zakladatelské listiny nebo stanov. Tyto dokumenty upravují základní parametry společnosti, jako je její název, sídlo, předmět podnikání a výše základního kapitálu. Zakladatelé se v nich také zavazují k převzetí akcií a splatí emisní kurs. Následně je společnost zapsána do obchodního rejstříku, čímž získává právní subjektivitu a stává se akciovou společností. Tento okamžik je klíčový, neboť teprve od jeho nastání může společnost vstupovat do právních vztahů svým jménem a nést za své závazky odpovědnost celým svým majetkem.
Vlastnost | Akciová společnost | Společnost s ručením omezeným |
---|---|---|
Základní kapitál | 2 000 000 Kč (nebo 800 000 Kč, pokud založena s.r.o.) |
1 Kč |
Odpovědnost společníků | Omezena do výše nesplaceného vkladu | Omezena do výše nesplaceného vkladu |
Převod obchodního podílu | Volně převoditelné akcie | Převod možný dle společenské smlouvy, často s nutností souhlasu ostatních společníků |
Základní kapitál
Základní kapitál je u akciové společnosti velmi důležitý. Představuje souhrn peněžních a nepeněžních vkladů všech akcionářů, které vložili do společnosti. Zákon o obchodních korporacích stanovuje minimální výši základního kapitálu pro akciovou společnost na 2 000 000 Kč. Tato částka nemusí být splacena ihned při založení společnosti, ale musí být splacena do pěti let. Základní kapitál slouží jako důležitý ukazatel důvěryhodnosti a stability společnosti pro obchodní partnery, investory i banky. Základní kapitál je rozdělen na akcie, které představují podíly akcionářů ve společnosti. Akcionáři pak mají práva a povinnosti, které se odvíjejí od výše jejich vkladu. Výše základního kapitálu může být v průběhu existence společnosti měněna, a to buď jeho zvýšením nebo snížením. Zvýšení základního kapitálu může proběhnout například vydáním nových akcií nebo upsáním stávajících akcionářů. Snížení základního kapitálu je složitější proces, který vyžaduje souhlas valné hromady a splnění dalších zákonných podmínek. Základní kapitál je klíčovým prvkem fungování akciové společnosti a jeho výše a struktura mají zásadní vliv na chod a rozvoj společnosti.
Akcie a akcionáři
Akcie představují cenné papíry, které vyjadřují podíl jejich majitele, tedy akcionáře, na majetku a zisku akciové společnosti. Akcionář, na rozdíl od společníka v osobní společnosti, neručí za závazky společnosti. Jeho riziko se omezuje pouze do výše vkladu, který do společnosti vložil. Akcie pak mohou být různého druhu a s nimi spojených práv a povinností. Zákon o obchodních korporacích rozlišuje akcie podle formy (zaknihované a listinné), dělitelnosti (dělitelné a nedělitelné) a druhu (kmenové a prioritní). Každá akcie musí mít určenou jmenovitou hodnotu, která vyjadřuje minimální část základní kapitálu společnosti. Akcionáři se sdružují na valné hromadě, která je nejvyšším orgánem akciové společnosti. Právě na valné hromadě akcionáři uplatňují svá práva, jako je například právo na podíl na zisku formou dividendy, právo na informace o chodu společnosti nebo právo podílet se na řízení společnosti. Je důležité si uvědomit, že vlastnictví akcií s sebou nese nejen potenciální zisk, ale i rizika. Proto je před investováním do akcií nezbytné důkladně se seznámit s hospodařením a vývojem společnosti.
Orgány společnosti
Akciová společnost, upravená v zákoně o obchodních korporacích, má jasně danou strukturu orgánů, které zajišťují její chod a rozhodování. Základním orgánem je valná hromada, tvořená všemi akcionáři. Valná hromada rozhoduje o zásadních otázkách společnosti, jako je například schvalování účetní závěrky, rozdělení zisku, volba a odvolání členů představenstva a dozorčí rady, změna stanov nebo fúze. Dalším důležitým orgánem je představenstvo, statutární orgán zodpovědný za řízení společnosti a její běžnou činnost. Představenstvo jedná jménem společnosti a dbá na plnění jejích cílů. Kontrolu nad činností představenstva vykonává dozorčí rada, která má za úkol dohlížet na to, zda představenstvo jedná s péčí řádného hospodáře a v souladu se zákonem a stanovami. Dozorčí rada se vyjadřuje k důležitým rozhodnutím představenstva a podává valné hromadě zprávu o své činnosti. Fungování orgánů akciové společnosti je podrobně upraveno právními předpisy, zejména zákonem o obchodních korporacích, aby byla zajištěna transparentnost, ochrana zájmů akcionářů a stabilita společnosti.
Ručení a odpovědnost
Akciová společnost, zkráceně a.s., je v České republice upravena zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obchodních korporacích“). Základní charakteristikou a.s. je, že za své závazky odpovídá celým svým majetkem, akcionář jako společník však za závazky společnosti neručí. Ručení akcionáře je tedy omezeno pouze do výše jeho nesplaceného vkladu, resp. ceny akcií, které upsal. To znamená, že v případě úpadku a.s. a nedostatku majetku na uspokojení věřitelů nenese akcionář odpovědnost za případné zbývající dluhy společnosti, pokud splatil celý svůj vklad, resp. cenu upsaných akcií. Tato skutečnost činí z a.s. atraktivní formu podnikání z hlediska omezení rizika pro společníky. Zákon o obchodních korporacích nicméně stanoví výjimky z principu neručení akcionáře. Například v případě, že akcionář hlasoval pro usnesení valné hromady, o kterém musel vědět, že je způsobilé přivodit úpadek společnosti, může být po něm soudně vymáháno uspokojení věřitelů společnosti až do výše, v níž se na uspokojení nepodílel.
Zdanění a účetnictví
Akciová společnost, jakožto jeden z nejrozšířenějších typů obchodních korporací v České republice, podléhá specifickým pravidlům v oblasti danění a účetnictví. Základní sazba daně z příjmů právnických osob činí 19 %, přičemž akciové společnosti mají povinnost vést účetnictví ve smyslu zákona o účetnictví a souvisejících předpisů. Důležitým aspektem je povinnost auditu účetní závěrky, která se vztahuje na akciové společnosti splňující zákonem stanovená kritéria, například výše obratu či počtu zaměstnanců. Správné vedení účetnictví a dodržování daňových povinností je pro akciové společnosti klíčové, neboť případné chyby či nedostatky mohou vést k sankcím ze strany finanční správy. Kromě daně z příjmů právnických osob se akciové společnosti setkávají i s dalšími typy daní, jako je daň z přidané hodnoty či daň silniční. Pro efektivní správu daňových povinností a účetnictví je vhodné využít služeb daňového poradce či auditora, kteří poskytnou odborné poradenství a minimalizují riziko chyb.
Akciová společnost je jako loď, která pluje po moři obchodu. Může doplout do přístavu bohatství, ale také ztroskotat na útesech konkurence.
Vratislav Krejčí
Zánik akciové společnosti
Akciová společnost, robustní hráč v podnikatelském světě, se ne vždy těší věčnému životu. Stejně jako u všech právních subjektů, i její existence může dospět ke konci. Zákon o obchodních korporacích definuje několik cest, kterými se akciová společnost může ocitnout na prahu zániku. Jednou z nich je dobrovolné rozhodnutí akcionářů, kteří na valné hromadě odhlasují likvidaci společnosti. Důvody pro takové rozhodnutí se liší, od strategických změn v holdingu až po nepříznivou ekonomickou situaci. Jinou cestou je fúze s jinou společností, kdy se zanikající akciová společnost stává součástí subjektu s větší silou a stabilitou. Poslední a nejméně vítanou variantou je konkurz, ke kterému dochází v případě platební neschopnosti. V takovém případě soud rozhodne o nuceném ukončení činnosti a rozdělení majetku věřitelům. Zánik akciové společnosti je komplexní proces s mnoha právními a ekonomickými aspekty, který vyžaduje odborný dohled a precizní dodržování legislativy.
Publikováno: 25. 01. 2025
Kategorie: finance