POV zkratka: Vše, co potřebujete vědět

Význam zkratky POV

Zkratka POV, z anglického „point of view“, v češtině znamená „z pohledu“. Využívá se k označení perspektivy, ze které je příběh, film, kniha nebo jiný obsah prezentován. Často se setkáváme s označením „z pohledu třetí osoby“ (ve zkratce POV3), kdy vypravěč není účastníkem děje a popisuje ho nezaujatě, nebo „z pohledu první osoby“ (ve zkratce POV1), kdy je příběh vyprávěn očima jednoho z protagonistů.

Naopak zkratka POZ se v souvislosti s perspektivou příběhu nepoužívá. Může se jednat o zkratku slov „pozvání“, „pozornost“ nebo o součást jiných zkratek a termínů. Je důležité nerozmývat význam zkratek POV a POZ a používat je v souladu s jejich ustáleným významem.

Původ zkratky POV

Zkratka POV, často používaná na internetu, zejména na sociálních sítích, pochází z anglického „point of view“. V češtině bychom ji přeložili jako „z pohledu“ nebo „z perspektivy“. Využívá se k označení, že sdílený obsah, ať už se jedná o video, obrázek nebo textový příspěvek, prezentuje určitou situaci z pohledu daného autora. Často se setkáváme s POV videi, která se snaží diváka vtáhnout do děje a umožnit mu prožít situaci z první ruky.

Na druhou stranu, zkratka POZ se v internetovém prostředí vyskytuje mnohem méně a nemá ustálený význam. Její použití je spíše sporadické a může se lišit v závislosti na kontextu. Někdy se používá jako zkratka pro „pozdrav“, jindy jako součást internetového slangu s nejednoznačným významem. Důležité je nezaměňovat zkratky POV a POZ, jelikož jejich význam se liší. Zatímco POV má jasně danou definici a používá se v souvislosti s prezentací perspektivy, význam POZ je nejednoznačný a jeho použití není tak časté.

POV v kinematografii

POV, zkratka pro anglické "point of view", je v kinematografii mocným nástrojem pro vtáhnutí diváka do děje. Kamera se stává očima postavy a my prožíváme film z její perspektivy. To nám umožňuje hlouběji se vcítit do jejích emocí, myšlenek a motivace. POV záběry se často používají v thrillerech a hororech pro zvýšení napětí a pocitu ohrožení. Představte si scénu, kdy pronásledovaná oběť utíká temným lesem a my vidíme svět z jejího pohledu - každý šustot listí, každý stín se stává zdrojem úzkosti.

Na druhou stranu, zkratka POZ, ačkoliv se může zdát podobná, nemá v kontextu kinematografie žádný ustálený význam. Je možné, že jste se s ní setkali v jiném kontextu, například jako s označením pro "pozorovací zařízení" nebo "pozici".

POV v literatuře

V literatuře se setkáváme s pojmem POV (Point of View), tedy úhel pohledu, kterým je příběh vyprávěn. POV ovlivňuje, jak vnímáme postavy a události. Existuje několik typů POV: první osoba (já), druhá osoba (ty) a třetí osoba (on/ona/ono). Každý typ POV má své specifické vlastnosti a nabízí čtenáři jiný zážitek z četby. Zatímco POV se zaměřuje na perspektivu vyprávění, zkratka POZ se v literatuře běžně nepoužívá. POZ je zkratka používaná v medicíně a označuje "Pacient Odpovědný za Zdraví". Je důležité nerozmývat významy zkratek a používat je v kontextu, ve kterém jsou relevantní.

Feature	POZ
Full form (Czech)	Povinné Zrušení
English Translation	Mandatory Cancellation
Usage Example	POZ insurance policy

POV ve videohrách

V herním světě se často setkáváme se zkratkami POV a POZ, které označují perspektivu, ze které hru vnímáme. POV, z anglického "point of view", je obecnější pojem a zahrnuje různé způsoby zobrazení, jako je pohled z první osoby (FPP), z třetí osoby (TPP), izometrický pohled a další. Na druhou stranu, POZ, z anglického "point of zero", se používá specificky pro označení pohledu z kokpitu ve hrách simulujících řízení vozidel. V tomto případě hráč nevidí žádné prvky rozhraní ani kokpitu, čímž se simuluje reálný zážitek z řízení. Výběr perspektivy má zásadní vliv na hratelnost a celkový dojem ze hry. Zatímco FPP nás vtáhne přímo do děje a umocňuje pocit autenticity, TPP nám umožňuje lépe vnímat okolí a ovládat postavu. Volba vhodné perspektivy je proto klíčová pro dosažení optimálního herního zážitku.

Různé typy POV

Zkratky POV a POZ se často používají v kontextu kinematografie a literatury, kde označují perspektivu, ze které je příběh vyprávěn. POV je zkratka pro anglické "Point of View" a POZ je zkratka pro české "Pohled z". POV se používá pro označení jakéhokoli typu perspektivy, zatímco POZ se používá konkrétněji pro označení perspektivy konkrétní postavy. V praxi se ale tyto zkratky často používají zaměnitelně.

Existuje mnoho různých typů POV, například:

První osoba (já): Příběh je vyprávěn z pohledu jedné postavy, která používá zájmena "já" a "my".

Druhá osoba (ty): Příběh je vyprávěn tak, jako by byl čtenář postavou v příběhu, a používá zájmeno "ty".

Třetí osoba (on/ona/ono): Příběh je vyprávěn z pohledu někoho, kdo není postavou v příběhu, a používá zájmena "on", "ona" nebo "ono".

Vševědoucí vypravěč: Vypravěč ví vše o všech postavách a událostech v příběhu.

Omezený vypravěč: Vypravěč má omezené znalosti o příběhu a postavách.

Využití POV v praxi

V běžné řeči se často setkáváme se zkratkami POV a POZ, které označují důležité dokumenty v oblasti účetnictví a daní. POV, tedy "Potvrzení o vystavení faktury", slouží jako doklad o tom, že byla faktura vystavena a předána odběrateli. Využívá se zejména v případech, kdy originál faktury není k dispozici, například při jejím zasílání poštou. Na druhou stranu, POZ, neboli "Potvrzení o zdanitelném plnění", se používá v případě, kdy je zdanitelné plnění uskutečněno dříve, než je vystavena faktura. Typickým příkladem je vystavení POZ při prodeji zboží konečnému spotřebiteli, kdy není povinnost vystavit fakturu. Oba dokumenty, POV i POZ, obsahují důležité informace, jako je datum vystavení, identifikační údaje dodavatele a odběratele, popis plnění a jeho cena. Je důležité si uvědomit, že POV a POZ nejsou náhradou za fakturu, ale slouží jako doplňující dokumenty prokazující uskutečnění zdanitelného plnění.

POV versus objektivní pohled

V diskusích a psaném projevu se často setkáváme s pojmy "POV" a "objektivní pohled". POV je zkratka z anglického "point of view", tedy hledisko. Popisuje, jak daný člověk vnímá situaci, událost nebo téma na základě svých vlastních zkušeností, znalostí a názorů. Jde o subjektivní pohled, který se může lišit od pohledu ostatních. Objektivní pohled se naopak snaží o nestrannost a nezaujatost. Usiluje o předložení faktů a informací bez vlastních názorů a interpretací. Zatímco POV je ovlivněn osobními filtry, objektivní pohled se snaží tyto filtry minimalizovat. V praxi je dosažení absolutní objektivity velmi obtížné, ne-li nemožné. Každý z nás vnímá svět skrze vlastní optiku a i zdánlivě nezaujatý popis může být ovlivněn našimi hodnotami a přesvědčeními.

Vliv POV na příběh

Vyprávěcí perspektiva, zkráceně POV (z anglického Point of View), je v literatuře i filmu klíčovým prvkem, který zásadně ovlivňuje, jak čtenář či divák příběh vnímá. POV určuje, kdo příběh vypráví a z jakého úhlu pohledu. To má přímý dopad na naše emoce, sympatie k postavám a celkové pochopení děje. Existuje několik základních typů POV, z nichž každý nabízí jiný zážitek.

První osoba (já) nás vtáhne do mysli protagonisty a umožňuje nám prožívat události jeho očima. Získáváme tak intimní vhled do jeho myšlenek a pocitů, ale zároveň jsme limitováni jeho perspektivou. Naopak třetí osoba (on/ona) nabízí širší záběr a může sledovat osudy více postav. Rozlišujeme třetí osobu vševědoucí, která má přístup k myšlenkám a pocitům všech postav, a třetí osobu omezenou, jež se zaměřuje na perspektivu jedné nebo několika vybraných postav.

Volba POV je pro autora zásadním rozhodnutím, které ovlivňuje celkovou atmosféru, napětí a vyznění díla.

POV a identifikace s postavou

V literatuře a filmu se často setkáváme se zkratkami POV a POZ. Zatímco POZ označuje "pozici zorného pole" kamery, tedy odkud sledujeme scénu, POV, z anglického "point of view", nám odhaluje mnohem víc. POV, neboli vypravěčská perspektiva, určuje, z čího pohledu příběh prožíváme. Může jít o vypravěče-vševěda, který zná myšlenky a pocity všech postav, nebo o ich-formu, kde se vcítíme do kůže konkrétního protagonisty. A právě tato ich-forma má obrovský potenciál pro budování silné identifikace s postavou. Čtenář/divák vnímá děj, myšlenky a emoce přímo skrze ni, prožívá její radosti i starosti. Důležité je, aby autor dokázal tuto perspektivu uchopit věrohodně a vtáhnout nás do prožívání postavy, ať už je nám sympatická, nebo ne. Jen tak se stane příběh skutečně strhujícím a nezapomenutelným.